Ľubomír J. Žák působí jako profesor na Teologické fakultě UP v Olomouci. V letech 1998—2020 učil fundamentální teologii a dogmatiku na Papežské lateránské univerzitě v Římě. Je ředitelem Institutu Maxe Josefa Metzgera pro dialog a smíření (UP), vědeckým vedoucím Akademie luteránských studií v Itálii (ASLI) a členem mnoha vědeckých výborů knižních řad, časopisů a výzkumných projektů v Evropě a Latinské Americe (a také výboru Lutherovy společnosti). V centru jeho vědeckého zájmu a publikační činnosti jsou dílo Martina Luthera, P. A. Florenského, M. J. Metzgera, a zejména epistemologické téma „komplexního myšlení“ jako projevu inter-/trans-disciplinárního přístupu k realitě.
Pět set let po reformaci zůstává postava Martina Luthera v katolické církvi předmětem napětí a rozporů. Na jedné straně nejvyšší církevní autority v posledních desetiletích vykazují otevřenost k ekumenickému dialogu a usilují o novou interpretaci Lutherova odkazu. Na straně druhé však přetrvávají zdrženlivé, a dokonce odmítavé postoje, zakořeněné v dřívějších odsouzeních reformace, podporované některými teology, historiky a částí kléru. Přednáška se zaměří na hlubší analýzu těchto protikladů. Proč církevní dokumenty z posledních let oceňují Lutherovu snahu o obnovu, zatímco určité katolické kruhy stále trvají na jejím odmítnutí? Jak se vyvíjel katolický pohled na reformaci od Tridentského koncilu po dnešní ekumenický dialog? A jakou roli v tomto procesu sehráli moderní papežové? Přednáška nabídne zasvěcený pohled na tuto problematiku a pokusí se přispět k lepšímu pochopení současného stavu katolicko-luterského dialogu o reformátorovi z Wittenbergu.
Čtvrtek 15. května 2025 v 18 hod.
Posluchárna „B“ Evangelické teologické fakulty
Černá 9, Praha 1